Hammett, Dashiell Samuel
| Titul | Rok prvního vydání | Sbírka | Série | Edice | Svět | |||||||||
| • | Sladké médium | povídka | Ikárie 1993/02 | |||||||||||
| Sbírka | Rok prvního vydání | Série | Svět | |||||||||||
| • | Ikárie 1993/02 | |||||||||||||
Samuel Dashiell Hammett (1894–1961), přední představitel drsné školy americké detektivky. Narozen v Marylandu, ve třinácti letech odešel ze školy, vystřídal řadu zaměstnání, osm let pracoval jako detektiv soukromé Pinkertonovy agentury: znal tedy zločin a zločince z první ruky. K drsnému názoru na život přispěla také první světová válka, jíž se zúčastnil jako dobrovolník-řidič ambulance. Uhnal si tam tuberkulózu a dalších sedm let strávil v sanatoriu, kde se začal hlouběji zabývat literaturou. První povídky uveřejnil časopis Black Mask, kolébka drsné školy, a Hammett se záhy stal jeho hlavním autorem. Celá jeho románová produkce se skládá z pěti románů: Rudá žeň (Red Harvest, 1929), Prokletý rod (The Dain Curse, 1929), Skleněný klíč (The Glass Key, 1931), Maltézský sokol (The Maltese Falcon, 1930) a Hubený muž (The Thin Man, 1932). V postavách svých detektivů — bezejmenného Zaměstnance agentury Continental (v Rudé žni a v Prokletém rodu), Sama Spadea (v Maltézském sokolu), Nicka Charlese (v Hubeném muži) a dobrodruha Neda Beaumonta (ve Skleněném klíči) – kodifikoval Hammett typ tvrdého chlapíka (tough guy), muže s ctnostmi zálesáka, který nedává najevo pražádné hnutí mysli, ani strach, ani radost, a řeší své případy vedle logiky často také tvrdou pěstí. Hammettovy stylisticky velmi disciplinované knihy nejsou vždy čisté detektivky a bývají brány na milost i ve vážných literárních dějinách, i když jejich cílevědomý objektivní styl, navazující na nejlepší tradici amerického žurnalismu, někteří kritikové (např. Edmund Wilson) nepochopili.
In: Škvorecký – Nápady čtenáře detektivek
Samuel Dashiell Hammett, americký spisovatel, se narodil 25. června 1894 v Marylandu a v okolí New Orleans prožil své dětství. Pocházel ze staré francouzské rodiny dobrodruhů a vojáků (z příjmení rodiny d'Chiel vzniklo jeho křestní jméno). Jak je dobrým zvykem řady spisovatelů (a nejen amerických), ukončuje (!) ve 13ti letech školní docházku a vystřídá celou řadu zaměstnání až nakonec zakotví u slavného Pinkertonova detektivního sboru v Chicagu, kde úspěšně pracuje jako detektiv osm let. Jeho kariéru ale ukončí 1. světová válka. Narukuje a slouží v hodnosti četaře u motorizované ambulance, onemocní tuberkulózou a tím jeho vojenská dráha končí. Něco ale také získává – seznamuje se v nemocnici se svou budoucí ženou. Protože se jako nemocný TBC domnívá, že mu už mnoho let života nezbývá, rozhodne se odejít od Pinkertonů a věnovat se své dávné touze – psaní.
Stává se recenzentem detektivních románů pro list New York Evening Post a začíná sám psát detektivní povídky do šestákových magazínů Black Mask a Smart Set. Bohatě tady využívá svých zkušeností detektiva, znalosti podsvětí a vzpomínek na multikulturní prostředí New Orleansu, vytváří svérázný osobitý styl – směr zvaný Hard-Boiled School (drsná škola), který dokázal ze dne na den přeměnit klasickou anglosaskou detektivku z její takřka viktoriánské podoby do drsného a brutálního světa dvacátého století (jak řekl jeho kolega Chandler v eseji Prosté umění vraždy: „Hammett vytáhl vraždu z benátské vázy a hodil ji do postranní uličky, …“) – a záhy se se svým anonymním obtloustlým detektivem prosazuje, získává oblibu čtenářů a v průběhu dvacátých let si připravuje půdu pro svůj první román Red Harvest (1929 – česky Rudá žeň, 1965), po němž v rychlém sledu vydává romány The Dain Curse (1929 – česky Proklatý rod, 1935, Prokletí rodu Dainů, 1992), The Maltese Falcon (1930 – česky Maltézský sokol, 1965), The Glass Key (1931 – Skleněný klíč, 1963) a The Thin Man (1932 (Hubený muž, 1965). Od roku 1934 do své smrti už nenapsal žádnou větší práci. Řada jeho povídek a novel byla později sebrána v různé sbírky. Za své literární vzory považoval Hammett Hemingwaye a Dos Passose.
Začíná ale 2. světová válka a Hammett se jako osmačtyřicetiletý i s podlomeným zdravím hlásí do armády, cítí potřebu se postavit proti fašismu. Je třeba podotknout, že v tomto období byl silně levicově orientován (jako ostatně celá řada intelektuálů v USA i ve světě) a nakonec se stal přesvědčeným marxistou. Za dobu své služby v armádě se stal mezi podstatně mladšími vojáky Aljašskoaleutské armády doslova legendou, říkali mu Táta nebo Děda a měl na ně větší vliv než nadřízení. Po skončení války byl Hammett poměrně bohatý, slavný (jeho romány byly zfilmovány, on sám se dostal do Hollywoodu) a nemocný rozedmou plic, kterou si z války přinesl, navíc u něj probíhá alkoholické období (musel být v roce 1948 dokonce hospitalizován). V době studené války se aktivně věnoval politice v různých levicových organizacích. V době tzv. mccarthismu byl pro tuto činnost zatčen a uvězněn. Byl pronásledován i po propuštění z vězení, byl zapsán na černou listinu, jeho knihy byly vyřazeny z veřejných knihoven, takže strávil poslední léta svého života v ústrcích, v ústraní a naprosté chudobě. 10. ledna 1961 umírá na rakovinu.