Gibson, William

William Gibson začal vydávat povídky v roce 1977, ale slávu mu přinesl až roku 1984 první román Neuromancer [č. Neuromancer/Laser 1992], revoluční dílo moderní sci-fi. Kniha získala Huga, Nebulu i cenu Philipa K. Dicka, stala se biblí kyberpunku a snadno vplula do hlavního kulturního proudu, v němž se její témata – kyberprostor, virtuální realita, internet, počítačová kriminalita, umělá inteligence – pomalu stávala nepominutelnou skutečností. Směs detektivky z tvrdé školy a přetechnizované sci-fi v trilogii Neuromancer, Count Zero [č. Hrabě nula/Návrat 1997] a Mona Lisa Overdrive [č. Zběsilá jízda/Návrat 1998] prorazila nové cesty do neprozkoumané divočiny počítačové techniky a mikročipových telekomunikací. Zpopularizovala myšlenku „napíchnutí" lidského mozku přímo do počítačového systému. Interface mezi člověkem a strojem, byť založený na klasických postupech sci-fi. vyznačuje konceptuální posun ven orientovaného žánru do jeho nitra. Komplexní a mnohdy nevyzpytatelná realita, již Gibsonovy knihy nastolují, překonává tradiční geografické i kulturní hranice a staví nové v závislosti na využívání a zneužívání počítačových dat. Gibsonovu světu vládne hackerská subkultura a postavy za hranou zákona se stávají hrdinnými psanci. Jazyku vládne rychlý roztěkaný styl, moderní verze novovlnného básnění obohacená o technický žargon a narativní střihy blízké spíš videu a počítačovým hrám, než filmu. Dopad počítačové techniky na zbytek Gibsonovy tvorby byl stejně nevyhnutelný jako její vliv na moderní společnost. Román The Difference Engine [č. Mašina zázraků/Návrat 1999], napsaný s Brucem Sterlingem, je slavným steampunkovým dílem, v němž první počítače Charlese Dabbage dojdou využití ve viktoriánské Anglii. Romány Virtual Light [č. Virtuální světlo/Návrat 1998], Idoru [č. Idoru/Návrat 1998] a All Tomorrow's Parties [č. Všechny párty zejtřka/Návrat 2003] se dělí o stejné postavy, ale rozvíjejí různá témata spojená s počítači jako nanotechnologii, umělé osobnosti a „uzly" nebo zkraty v datovém toku, jež fungují jako znamení přelomových okamžiků dějin. Gibsonovy kratší práce vyšly v souboru Burning C/irome [č. Vypálit chrom/Návrat 1998], včetně povídky Johnny Mnemonic (č. Johnny Mnemonic-Ikarie 11/91 a Vypálit chrom/Návrat 1998), zfilmované Robertem Longem.