Baar, Jindřich Šimon
| Titul | Rok prvního vydání | Sbírka | Série | Edice | Svět | |||||||||
| • | Hostina Hunů | povídka | 1977 | Let za zvláštního názoru: výbor z bulharské fantastiky | ||||||||||
| • | Sto první robotický zákon | povídka | 1989 | Ikárie 1991/12 | ||||||||||
| Sbírka | Rok prvního vydání | Série | Svět | |||||||||||
| • | Ikárie 1991/12 | |||||||||||||
| • | Let za zvláštního názoru: výbor z bulharské fantastiky | 1982 | ||||||||||||
Jindřich Šimon Baar je autorem próz z chodského prostředí, básník, sběratel pohádek. S hlubokou znalostí rodného kraje vytvořil ve svých prózách národopisný obraz Chodska.
Jindřich Šimon Baar pocházel ze selského rodu. Základní školu navštěvoval v Klenčí, gymnázium v Domažlicích. Chtěl studovat filozofii, ale vzhledem ke špatné finanční situaci rodiny vstoupil roku 1888 na pražskou bohosloveckou fakultu, kde přispíval do studentských časopisů.
V roce 1892 byl Baar vysvěcen na kněze a potom působil na různých místech v Čechách. Roku 1899 byl jmenován farářem v Kloboukách u Slaného, ale po deseti letech se vrátil jako farář do Ořechu u Prahy.
V 90. letech 19. století se Baar připojil k hnutí Katolické moderny a pravidelně přispíval do časopisu Nový život. Podnikl několik cest po Čechách a střední Evropě.
Jako kněz Baar bezúspěšně usiloval o reformu církevních řádů. Roku 1919 se dal penzionovat a závěr života strávil v rodném Klenčí.