Kladno alchymistické a magické

Čep či hlavní osa energetické hvězdné dráhy - barokní kaple sv. Floriána; její rodná sestra-kaple Hvězda se tyčí nad krajem na Broumovských skalách

Znak královského horního města Kladna

„Dějiny alchymie v českých zemích honosí se mezi všemi slovanskými národy prameny nejstaršími. Tyto prameny dokazují, že náš národ byl současně s největšími a nejpřednějšími národy evropskými záhy účasten na vědecké práci a kultuře světové, i v tomto oboru přinášel oběti na statcích hmotných a duševních. Dík za tuto práci v oboru alchymie (...) platí nadšeným předkům, kteří celým životem byli alchymii oddáni a zanechali po sobě cennou pozůstalost, z níž dnes čerpáme nejen historický posudek o práci alchymické a myšlenkách, ale z pozůstalosti té - rukopisů, zápisů a tisků staročeských - čerpáme dodnes osvěžení jazyka a zprávy o tehdejší staročeské literární vyspělosti. “

O. Zachar: O alchymii a českých
alchymistech, 1910

„Kdo žil v Kladně jenom rok,
do světa má jenom skok.“

Otakar Zachar

„Mnozí myslí, že jest hornictví (a hutnictví) něco nehodného a nečistá práce, a vůbec zaměstnání toho druhu, které si vyžaduje více tělesné námahy než umění. Mně však, uvažuji-li dobře jeho části, zdá se, že věc se má zcela jinak.“

Georgius Agricola, r. 1550

Ten, kdo několik let denně upřeně hleděl skrze kobaltové sklo tavičských brýlí do proudu roztavené oceli tryskající z pece do licí pánve, pochopí zajisté o čem bude dále řeč. Roztavený kov, jehož bylo v kladenských železárnách vytaveno miliony tun, je amalgamem prvotních materií - prima materiae a elementární lidské energie, projevující se namáhavou a nebezpečnou prací, jakož i nevšedními technologickými znalostmi. Nejinak je tomu v souvislosti s dobýváním uhlí v kladenském revíru, s nímž bylo započato již roku 1847, ale také s těžbou rud v nedalekých Nučicích či v železárnách potřebného vápence z karlštejnských lomů. Obrovské množství surovin, dovážených do Kladna po dnes již neexistující Kladensko-nučické dráze, po buštěhradské dráze, po silnicích i cestách, bylo na jednom prostorově omezeném místě, jako v alchymické laboratoři, transmutováno v ušlechtilý kov. Od roku 1854 chrlila místní Vojtěšská huť tuny železa, které se stalo symbolem nastupujícího moderního věku. Zasáhlo tak významně do existence všeho živého na zemském povrchu, kde každá obec, každé město představují vždy svébytný organismus s různě hustou sítí energetických drah a polem duchovního potenciálu.

Neobyčejně dynamický, často až bouřlivý rozvoj Kladna, do té doby malého a nevýznamného zemědělského městečka, nastává v souvislosti s těžbou uhlí a výrobou železa i oceli v 2. polovině 19. století. Povýšení Kladna na město roku 1870 a dále pak roku 1898 na královské horní město formálně dosvědčují význam uvedeného rozvoje v rámci rakousko-uherské monarchie. Tento materiální rozvoj podněcoval pochopitelně i rozvoj duchovní a naopak - byl zde totiž potenciálně přítomen již dávno před tím - v nerostném bohatství Země a v astrologickém předznamenání tohoto pozoruhodného místa.

Alchymisté novověku

Znak slovutného českého alchymisty Bavora Rodovského

Portrét Bavora mladšího Rodovského z Hustiřan na mědirytině z roku 1579

Ve druhé polovině 19. století přicházejí do Kladna lidé na úrovni své doby, dokonale ovládající chemii. Převaha hutnických inženýrů Vojtěšské huti a Huti Poldi byli chemici. Stejně tak naprostá většina důlních inženýrů znala velmi dobře dílo jáchymovského lékaře a alchymisty Georga Bauera Agricoly (1494-1555) De re metallica, libri XII, 1556, které bylo do nedávné doby základní encyklopedií hornictví a hutnictví Evropy.

Roku 1897 se stává nájemcem strojního pivovaru a sladovny v Kladně-Kročehlavech Ing. Otakar Zachar (1870-1921), vynikající znalec dějin alchymie i královské vědy samé, spisovatel, dramatik, sběratel uměleckých děl, vydavatel literárních prací, přítel umělců, svobodný zednář, nadšený vlastenec a spontánní politik nejen regionálního významu.

Do Kladna přichází též nová generace lékařů, mezi nimi i pozdější otčím Ing. Zachara MUDr. Jaroslav Hruška (1847-1930), který se po smrti Zacharova otce oženil s jeho bohatou vdovou. Byl po dvacet devět let starostou města Kladna a právě jeho zásluhou bylo ve městě vybudováno divadlo, spořitelna, novorenesanční radnice, řada škol a jiných veřejně prospěšných budov. Matka Ing. Zachara, Marie, byla jako paní starostová majitelkou hotelu Bílý beránek v těsném sousedství nové radnice a mecenáškou několika spolků a korporací, včetně Národní jednoty kladenské, která měla ve zmíněném hotelu své sídlo.

Ve městě byly postupně otevřeny i nové lékárny. Tou nejstarší a nejznámější je lékárna „U české koruny“ na kladenské hlavní třídě, založená původně roku 1884 Janem Barcalem, příslušníkem tradiční lékárnické rodiny pocházející z Unhoště, kde Barcalové založili první lékárnu již roku 1815. Janův syn Václav Barcal nechal původní lékárnu na Kladně roku 1890 přebudovat ve stylu české renesance a realizátor přestavby architekt Václav Krotký si pro sgrafitovou výzdobu fasády zvolil Mikoláše Alše. Barcalové nebyli po řadu generací jen tradičními lékárníky, s rodokmenem vzdělanců a lidí veřejně činných, sahajícím spolehlivě až do 17. století, ale prosluli též nebývalým rozsahem svých zájmů. Hloubka a rozsah vzdělání ve smyslu individuální kultivace byl příznačný pro inteligenci doby renesance a u nás se tito vzácní lidé vyskytovali ještě v první polovině 20. století. Patřili mezi ně vedle prof. Č. Zíbrta též Ing. Zachar a Mgr. Václav Barcal. Není divu, že kladenský pan lékárník všelicos věděl a znal též o alchymii. Byl horoucím obdivovatelem a znalcem umění, v každém případě pak člověkem s mimořádně vytříbeným vkusem. Není proto ani divu, že Aurora consurgens (Jitřní záře), jeden z nejproslulejších alchymických rukopisů Bavora mladšího Rodovského z Hustiřan z roku 1585, chovaný v universitní knihovně v Leydenu, byl vydán roku 1909 Otakarem Zacharem právě v královském horním městě Kladně. Dva roky před tím byl rovněž na Kladně u J. Šnajdra vydán péčí O. Zachara opis díla téhož vynikajícího alchymisty české renesance „O spuosobu přistrojení kamene filosofského Laurencia Ventury“.

Bylo by ovšem troufalé a zkreslující tvrdit, že kladenská inteligence přelomu století měla obecně již svým profesním zaměřením a vzděláním blízko k alchymii a k hermetickým vědám. Nikoliv. Její vzdělání se většinou neslo v duchu strohého německého pozitivismu a racionalismu, který na středoevropských technikách a přírodovědeckých fakultách universit tehdy převládal. Ovšem již v té době několik inteligentních a jasnozřivých lidí, zabývajících se materiální výrobou nahlédlo, že „neexistuje hranice mezi hmotnými potřebami a hlubšími rovinami symbolického světa“. Realismus a racionalismus vědy, jakož i materiální výroby mnohé neuspokojoval, přinášel totiž vnitřní vyprázdněnost a pocity nicoty. Někteří z těch vnímavějších se i na Kladně začali zabývat tzv. hermetickými vědami. Patřil mezi ně vedle vzpomínaného lékárníka Barcala též inž.Zachar. Jiní sledovali své duchovní potřeby až do slepých ramen tehdy módního a již značně profánního spiritismu, zaznamenávajícího právě ve světě prudký vzestup zájmu.

Na Kladně byl první spiritistický kroužek ustaven již roku 1872 a velmi záhy dosáhl na své úrovni značného významu. Jeho představitelé se pak ve dnech 25. až 26. března 1909 účastnili proslulého sjezdu spiritistů z Čech, Moravy a Slezska, jak o tom ve své obšírné relaci z 28. 3. 1914 Ing.Zachara informuje hlavní delegát, kladenský špiritista F. Janáček.

S malými přestávkami a po různých peripetiích existoval pak „Spolek československých spiritistů CIL“ pro Kladno a okolí se sídlem v Kladně až do 30. ledna 1951, kdy byl výnosem Okresního národního výboru zrušen jako spolek „jehož činnost nemůže nijak prospívati lidově demokratickému zřízení a budovatelským snahám“. Zajímavou skutečnost představují některá jména tradičních spiritistických rodin na Kladně, s nimiž O. Zachar udržoval kontakt od roku 1912 a která figurují v seznamech představitelů spolku „Cíl“ ještě v roce 1951.

Novorenesanční lékárna „U české koruny“ se sgrafitovou výzdobou podle návrhů Mikoláše Alše

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, dostavěný v roce 1899 v novorománském slohu podle projektu Ludvíka Láblera,je vedle radnice nepochybnou stavební dominantou hlavního náměstí

Kaple sv. Floriána dominuje hlavní třídě města