Reálný ekonomický efekt obdělání celiny

Kapitola

Kniha: O světě křivých zrcadel 1

Západ a SSSR, aneb jak ve skutečnosti probíhala „studená válka"

Co se týká zvýšení výroby potravin, kvůli němuž, jak bylo prohlašováno, byla rozjeta celá záležitost s osvojením celin, údaje o hrubém výnosu obilnin a technických plodin (v milionech tun) v posledním období vlády Chruščova hovoří výmluvně:

Sovětské zemědělství „dorazilo" Chruščovovo kukuřičné dobrodružství. Účelem všeobecně rozšířeného (až do Karélie а к břehům Bílého moře) zavedení pěstování kukuřice měla být kompenzace negativních efektů osvojení celin, ale ve skutečnosti kukuřice ještě více zdevastovala úrodnost půdy.

Kvůli pěstování kukuřice na div ne libovolném místě byly v SSSR zlikvidovány osevy krmných trav a mnohých technických plodin. Přitom od roku 1956 bylo nemožné využít celiny pro pěstování krmných obilovin. V důsledku toho v zemi k polovině 60. let prudce poklesly stavy dobytka a chov koní byl úplně zlikvidován.

Podstatně se snížily i stavy drůbeže. Jestliže v roce 1960 stavy drůbeže dosahovaly 515 milionů kusů, pak v roce 1964 to bylo 449,1 milionu¹. Takto tedy v důsledku uskutečnění chruščovovské zemědělské politiky prudce poklesl hrubý výnos základních obilovin a technických plodin, zejména pšenice a ovsa. Důsledkem toho se stal SSSR od poloviny roku 1963 dovozcem obilí a krmi v.

1	Ročenka „Socialističeskije strany i strany kapitalizma v 1968 godu" (Socialistické země a země kapitalismu v roce 1968), Moskva, CSÚ, SSSR, 1969.