Uznání od nepřítele se cení nejvíce

Kapitola

Kniha: O světě křivých zrcadel 1

Západ a SSSR, aneb jak ve skutečnosti probíhala „studená válka"

Co se týká úloh ve sféře politiky a řízení, k jejich uskutečnění se muselo konající vedení země dopouštět takových „chyb", které by diskreditovaly samu ideu komunismu a současně by zaplňovaly sféru řízení ideovými přívrženci davo-„elitářství".

Odtud „voluntarismus" Chruščova, který naprosto ignoroval rady specialistů a údajně podléhal nápadům, které ho právě napadly. Tímto způsobem vyháněl z vedení země stalinské kádry, které zdědil, a plýtval ekonomickým potenciálem země na nesmyslné ideje typu „osvojení celiny". Odtud také Brežněvova stagnace, kdy byla živá iniciativa mas dušena byrokratickou hydrou a řídící funkce se obsazovaly nikoliv v první řadě specialisty schopnými obhájit svůj názor, nýbrž se vším souhlasícími kývači a všelijakými nemravnými neřády.

V tomto chruščovsko-brežněvsko-gorbačovském období de facto SSSR provedl manévr nazývající se v námořní terminologii „krátký obrat", kdy Rusko-SSSR, které se pod vedením Stalina odchýlilo od mainstreamového starozákonního biblického směru globalizace, se neustálými odchylkami doleva postupně dostalo zpět na starozákonní kurz. A sovětské období v historii Ruska se ukázalo jakoby nepotřebným. Nicméně, „krátký obrat" je dlouhotrvající manévr.¹

I soupeření dvou systémů si žádalo zdroje. Ekonomika SSSR, kterou zformoval Stalin, byla natolik životaschopná a stabilní, že samotná skutečnost, že se Rusko dosud nezhroutilo a existuje jako stát, je důsledkem stalinského základu ve všech sférách sociálně-ekonomické působnosti státu. Zatímco „pokroková" západní ekonomika nemůže existovat bez vysávání zbytku světa.Převaha sovětské ekonomiky byla veřejně uznána i nepřáteli Ruska. Například v roce 1991 byla na výroční zasedání American Petroleum Institute v Houstonu (USA, stát Texas) jako čestný host pozvána Margaret Thatcherová, která se nedlouho předtím stala ex-premiérkou Velké Británie. Je potřeba zmínit, že M. Thatcherová je vzděláním chemička a dokonce nějaký čas pracovala v oboru. Na tomto zasedání přednesla M. Thatcherová čistě politickou řeč, zhruba pětačtyřicetiminutovou, která by klidně mohla mít název „jak jsme bourali Sovětský svaz". Ve své řeči řekla mimo jiné toto:

„Sovětský svaz je země představující pro západní svět hrozbu. Nemluvím o vojenské hrozbě. Ta v podstatě neexistovala. Naše země jsou vyzbrojené dostatečně, včetně jaderných zbraní. Mám na mysli hrozbu ekonomickou. Díky plánované ekonomice a svérázné kombinaci morálních a materiálních stimulu se Sovětskému svazu podařilo dosáhnout vysokých ekonomických ukazatelů. Procento růstu hrubého národního produktu v něm bylo přibližně dvakrát vyšší než v našich zemích. Pokud přitom uvážíme ohromné přírodní zdroje SSSR, při racionálním hospodaření měl Sovětský svaz reálné možnosti vytěsnit nás ze světových trhů. Proto jsme vždy prováděli aktivity směřující k oslabení ekonomiky Sovětského svazu a vyvolávání vnitřních těžkostí. "²

Dokonce i na konci XX. století, i přes to všechno, co se s ní provádělo v poststalinské éře, představovala podle svědectví M. Thatcherové sovětská ekonomika vážnou hrozbu západnímu světu, nemluvě o možnostech sovětské ekonomiky bezprostředně po smrti Stalina!

1	O podstatě řídícího manévru „krátký obrat" viz „КОРОТКИЙ ОВЕРШТАГ - пусковой механизм повышения качества управления общественными процессами".
2	S. J. Pavlov, „O dokladě M. Tetčer (Sovětskij sojuz nužno bylo razrušiť)" (O referátu M. Thatcherové 'Sovětský svaz bylo nutné rozbít') http://www.contrtv.ru/common/2025/ - zvýrazněno při citování - VVP