23 – 24. září. "Matrix"

V neděli po obědě jsem se rozhodl dát si pauzu a přeorientovat se na čtení delších zápisků z Holmesovy složky. Jako první mou pozornost přitáhl text o filmu "Matrix", vytištěný z ruských stránek dotu.ru. Překlad byl plně vyhovující i když bylo poznat, že nepřekládal rozený angličan, ale Rus, s dobrou znalostí angličtiny a americkým slangem. Text se nazýval „Matrice a “Matrice” — dva protiklady“. Film jsem viděl už před rokem, tehdy mi připadal jen jako excentrický akční film a proto jsem přistoupil k textu s nadějí na lehké čtení. Jaké bylo mé překvapení, když jsem po prvním odstavci s krátkým výkladem děje filmu najednou objevil, že z textu téměř ničemu nerozumím! Zastavil jsem se a položil si otázku: v čem je problém? Každé jednotlivé slovo mi bylo jasné, ale celkový smysl fráze uniká. Vznikal dojem, že je to napsané v nějakém neznámém jazyce, jen vnějškem podobném angličtině. K večeru jsem tak tak zvládl první dvě kapitoly a na třetí jsem se zasekl nadobro. Pravda, i její název byl zvláštní — "Matematika a Boží záměr". Když jsem se vzdal a šel spát, hodiny odbily půlnoc. Nehledě na těžkou práci s neobvyklým textem, ráno jsem se probudil odpočatý a s dobrou náladou.

— Musím se na ten film podívat znova, jinak budu mít problém pochopit obsah textu.

S touto myšlenkou jsem se ráno odebral do redakce a po cestě vyzvedl videokazetu s "Matrixem". Po svých obvyklých povinnostech jsem se chtěl večer na Matrix podívat očima autora analýzy. Buďto to bylo dobrým spánkem předchozí noci, nebo včerejší těžkou prací s textem, ale měl jsem pocit, že ten film vidím poprvé. Nebo jsem získal nějaké nové vnímání obvyklých věcí? S dobrým pocitem jsem znovu usedl ke čtení analýzy a dostal se ke čtvrté kapitole s názvem "'Matriční' řízení". Kapitola se ukázala klíčovou, protože mě přivedla k chápání nového druhu moci, odlišné od všech mně doposud známých — moci konceptuální. Ještě jednou jsem si pozorně přečetl část kapitoly, která mě obzvlášť zaujala:

"Podobně existuje druh moci, který se nedostal do pole zájmu tradiční politologie a proto leží vně jejího chápání, ale přesto je nevyhnutelně svázán s procesy, majícími místo ve světě (realitě) matric-předurčení. Za prvé, je to podřízenost společnosti matrici nebo nějaké množině matric; za druhé, je to moc nad společností ze strany těch lidí, kteří disponují schopnostmi k ničení, transformaci a vytvoření předtím neexistujících matric, předurčujících život společnosti v rámci Všeobjímající matrice - Božího předurčení bytí.

Pokud se pokusíme popsat obsah matric takového druhu, výsledkem je koncepce života společnosti jako nějaký ideál a jako množina prostředků, předurčených pro realizaci toho ideálu v životě. Podobně, moc na základě matricových procesů nazýváme dlouhé roky konceptuální mocí.

Při tom je dobré mít na paměti, že koncepce života společnosti není ideologií. Ideologogie dokonce není ani vždy vyjádřením koncepce, ale jeden z prostředků realizace koncepce. V historii lidstva byly všechny nejdůmyslnější otrokářské systémy přikryty ideologiemi osvobození pracujících od útlaku; ale právě to i byla podstata těch koncepcí, které byly přikrývány ideologickými systémy osvobození od otroctví, zůstavaje samy sebou v průběhu mnoha staletí při několikeré úspěšné změně ideologických obálek. A koncepce života společnosti také není její aktuální množina zákonů nebo legislativní projekty. Zákony jsou hranicemi, na kterých se jedna koncepce ochraňuje před realizací v téže společnosti jiné, s ní neslučitelné koncepce."

Svět se po 11. září skutečně stal jiným. Pokud bych na ten text narazil před "černým úterkem", nejspíše bych s ním neztrácel čas, ale dnes, o 13 dní později, jsem za těmi slovy cítil nějakou mně neznámou sílu a přesvědčení o správnosti té věci, jejíž podstatu se autoři toho textu pokoušeli postihnout. I když jsem nechápal všechny detaily, bylo mi jasné to hlavní a celek, jež se nikdy slovy předat nedá.

Jeden odstavec ve čtvrté kapitole byl, zjevně Holmesem, podtrhnut:

"Vcházeje do světa, zrozeného různou vloženou matricí, z jí objímající matrice vyššího řádu, je dostatečné prohlásit všechny své protivníky neexistujícími, bezmocnými nebo nějak jinak přeměněnými; prohlásit sebe neviditelným a všemocným (nesmrtelným a nezničitelným ve světě, jehož matérie naplňuje vloženou matrici) Poté mizí nutnost ve všech teatrálních efektech se střelbou, boji, mizeními po telefonních kabelech a tragickou nemožností skrýt se před pronásledovateli rozplynutím ve vzduchu; nebo nechat je o samotě se sny, navanutými jejich „matricí“, jsa skryt po mobilním telefonním spojení. Všechny tyto omračující efekty pro publikum nejsou při skutečném vcházení do procesu pokud ne z nadřazené matrice, tak alespoň z alternativní matrice stejné hierarchické úrovně, vůbec potřebné; je také těžké představit si ji jako zábavu s cílem hledání nějakých požitků."

Smutně jsem hádal, že ten odstavec má nějaký vztah k událostem 11. září i k záhadě "pikniků", tím více, že právě na něj můj přítel obrátil pozornost, ačkoliv sám zatím nic konkrétního k tématu říct nemohl. Zároveň ale u mně text vyvolával údiv ve vztahu k Holmesovi.

- Pokud ho Holmes četl, proč se se mnou o tomto tématu nikdy nebavil? Chtěl, abys se s tím vypořádal na vlastní pěst? Nebyl vhodný čas na debaty o takových věcech? Nebo má sám Holmes problém s pochopením tohoto odstavce a jednoduše neví, co a jak o tom říct?

Čím hlouběji jsem pronikal do obsahu textu, tím více jsem chápal, že mám co do činění s nějakým novým filosofickým systémem, vypracovaným v Rusku skupinou, nazývající sebe samu Vnitřním prediktorem SSSR („VP SSSR“). Samotné slovo "prediktor" bylo pochopitelné na obvyklé úrovni: "prediktor" - předvídající, ale najednou jsem si vzpomněl na jednoho spolužáka, který použil sousloví "prediktor-korektor" v souvislosti s nějakou zkouškou, když odmítl jít na studentský večírek kvůli nutnosti učit se. Vzpomínky na toho spolužáka mně přivedly k matematickému žurnálu, ve kterém jsem našel popis jedné z metod číslicové matematiky pod názvem "prediktor-korektor", ve kterém: "Postupnými přiblíženími se hledá řešení úkolu; při tom algoritmus metody představuje cyklus, ve kterém se opakují dva kroky: první - prognóza řešení a druhý - prověrka prognózy na splnění požadavku přesnosti řešení. Algoritmus končí v případě, pokud prognóza uspokojuje požadavek na řešení s požadovanou přesností."

Uvědomil jsem si, že jsem se poprvé setkal s nějakým novým pojmovým a terminologickým aparátem, na jehož základě mohou být málo přístupné oblasti vědění představeny čtenáři dostatečně jasně a v kompaktní formě. Například, kurz psychologie dostupný na Západě jen úzkým specialistům, byl v textu vyložen prakticky na jedné straně. Zdálo se mi to natolik důležité, že jsem se rozhodl ten fragment uchovat pro sebe, i kdyby jen proto, abych mohl později pochopit obrázek s opicí na třetím "pikniku":

"Psychika každého člověka je mnohokomponentní informační systém. Přesněji, psychika je informačně-metrický systém, protože psychika je především algoritmika, a algoritmika je posloupnost kroků přeměny informace, což je nemožné bez matric různého druhu — vlastních algoritmice — transformátorů měr, které představují svého druhu „částečné kopie“ z objektivní všeobjímající míry-matrice – Předurčení Bytí.

Psychika rodí chování člověka na základě toho, co je v počítačové činnosti přijato nazývat informačním zabezpečením (vybavením). Informační zabezpečení chování člověka je různorodé a zahrnuje:

• instinkty biologického druhu „Homo Sapiens“;
• návyky, přejaté z kultury společnosti ve formě hotové k použití a aplikované z větší části (jako i instinktivní programy) automaticky v situacích – podnětech (spouštěčích);
• plody vlastního intelektuálního úsilí jedince;
• intuici, která také není stejnorodá a zahrnuje:
  • výsledky autonomní (izolované od prostředí) práce nevědomých úrovní psychiky samotného jedince;
  • duchovní vliv (vliv biopolí) kolektivní psychiky na jeho psychiku, za jejíž podpory (v jejímž rámci) se jedinec účastní duchovního světa;
  •  vnější navádění a posedlost, jako výsledek vlivu biopolí na jedince ze strany druhých subjektů jak vtělených, tak i nehmotných („duchů“);
  • bezprostřední vedení Shora.

Informační zabezpečení chování, vyvěrající z vyjmenovaných různorodých komponent, se ne za všech životních okolností bezkonfliktně sčítá s informačním zabezpečením chování, vyvěrajícím z jiných komponent. V závislosti na tom, čemu jedinec dá přednost (čímž dovoluje té či oné algoritmice realizovat se v jeho chování jak v hmotném, tak i v duchovním světě), se formuje režim jeho psychiky, dokonce i když si jedinec neuvědomuje, co to je. V důsledku nejednoznačnosti dání přednosti při řešení konfliktů mezi různorodými komponenty informačního zabezpečení chování v psychice každého, se ve společnosti pozoruje více či méně jasně vyjádřená tendence k polarizaci:

• na jednom pólu jsou ti, kteří nevědomě (podvědomě) usilují z větší části vše podřídit uspokojování svých instinktivních potřeb;
• na druhém pólu jsou ti, kteří více či méně vědomě usilují přivést vše do souladu s Božím záměrem a žít v rámci (v mantinelech) Božího vedení.

První skupina jsou nositelé živočišného (zvířecího) režimu psychiky a ve své podstatě představují mluvící, člověku podobné opice, více či méně vytrénované vlivem kulturního prostředí civilizace. Druzí se nacházejí na různých stádiích cesty k tomu, aby se nevratně stali Lidmi – nositeli lidského typu (režimu) psychiky.

Mezi těmito dvěma póly společnosti jsou rozmístěni (v matematickém smyslu statistického rozdělení) všichni ostatní: bioroboti-zombie různého druhu – ti, kdo zavrhují svobodu svého rozumu při stavění a řešení úloh (cílů), a také zavrhují intuici, podřizujíc svou vůli vnějším faktorům.

Mezi bioroboty je jeden specifický typ – démonické osobnosti – ti, kdo se neodklání od rozumu a intuice, ale zavrhují přitom vedení Shora a opíjejí se svévolí jak svou vlastní, tak i něčí z řad okolních vtělených (ve hmotě) nebo nevtělených (majících formu polí) bytostí.

Ale při důkladnějším zkoumání všechny zombie, včetně démonických osobností, jsou stejným způsobem nositeli živočišného typu režimu psychiky, jejichž instinkty jsou zakovány v okovy norem kultury nebo vystupují (jak v přímém, tak i ve zvráceném smyslu) pod různými obálkami v kultuře hedónizmu, podřizujíc všechny komponenty psychiky cílům získání požitků ze všeho i všech."

Vzpomněl jsem si na sobotní Holmesovy úvahy o "hominidech", kdy jsme se pokoušeli vyjasnit motivy zločinů v New-Yorku a Washingtonu.

- A možná to nečetl, nebo má kromě textu o filmu Matrix ještě nějaké další materiály na téma psychiatrie?

Najednou jsem si položil otázku, které jsem si nebyl vědom, když jsem získával medicínské vzdělání a zabýval se lékařskou praxí: Proč na Západě je psychiatrie odvětví medicíny, a ne odvětví obecné psychologie? Ne snad proto, že psychologie je neadekvátní, v důsledku čehož psychiatrie může garantovaně jen izolovat pacienty od společnosti, ale zdaleka ne vždy jim pomoci? Z toho samého důvodu se psychologové brání dostat se do oblasti psychiatrie, a dávají přednost tomu rozvíjet oblast pseudovědecké literatury? A při setkání s ní vzniká v psychice důvěřivých obyvatel uměle "oidipův komplex", "latentní homosexualita" a mnoho dalších společensky nebezpečných scénářů chování osobnosti.

Ale na Západě není psychiatrie, která by mohla vyléčit oběti psychologů, živících se grafomanstvím na témata o hlubinách lidské duše, ani samotné psychology.

A kdo je ten "Vnitřní prediktor SSSR", pokud téměř přímo hovoří o té psychologické nemoci celé civilizace, jejíž propaganda přesvědčuje všechny o své bezalternativnosti na základě údajně nevyvratitelné převahy ve všem? B-r-r... od té myšlenky mi proběhlo tělem mravenčení... a nemýlí se snad samotný Holmes?

Motivovaný zvědavostí, rozhodl jsem se podívat na stránky dotu.ru a posmutněl, že nemám ruskojazyčnou verzi "Microsoft office" na svém přenosném počítači. V anglické verzi stránek kromě dvou analytických poznámek, které mi nechal Holmes, byla jen krátká informace o směru základních prací o Koncepci společenské bezpečnosti jako alternativy biblického projektu globalizace a koncepci řízení, a zároveň se všem návštěvníkům doporučovalo učit se ruský jazyk pro lepší osvojení nové koncepce.

V myšlenkách jsem poděkoval tvůrcům stránek za radu a rozhodl se ze začátku podívat se na některé práce, spoléhaje na to, že najdu nějaké soubory s "obrázky", v tajné naději, že mezi nimi budou záhadné "pikniky". Spoléhal jsem na to, že grafické soubory, zvláště takového typu jako "pikniky", musí zabírat mnoho místa v informační základně stránek. Než jsem se dostal k souborům s "obrázky", ztratil jsem mnoho času. Obrázky navíc neměly žádné spojení s "pikniky" a představovaly jen nějaké obrazy ruských umělců. Tehdy jsem pochopil, že mám dvě možnosti dosáhnout vytyčeného cíle. První - dlouhou a těžkou: nainstalovat na svém počítači podporu ruského jazyka a využívaje svou znalost ruštiny (zdaleka ne dokonalou), pokusit se zorientovat v základních pracech Vnitřního prediktoru sám. Nicméně, když jsem si vzpomněl na těžkosti, které jsem zažíval při čtení práce ohledně filmu Matrix, došel jsem k závěru, že ostatní práce jen těžko budou přístupnější, a vyhodnotil první možnost jako bezperspektivní. Druhá cesta se mi zdála jednodušší, ale její realizace vyžadovala pomoc třetí strany.